V kuchyni s Moldavankou na Blog.cz

Crumble je dezert, na kterém se nedá nic zkazit. Možná (nejspíš určitě) existují nějaké ortodoxní postupy, ale ty jsem nestudovala. Dělám ho podle sebe a funguje to. V mém podání je crumble ovoce, které nejdříve krátce podusím na másle s vanilkovým cukrem, a následně zapeču s drobenkou.

Včera jsem narazila na rebarboru, kterou v Kauflandu zlevnili ze 70 na 20 korun za kilo. Ani 70 není nic strašného, protože na crumble potřebujete jen pár stonků, ale ráda nakupuju ve stylu "počkám si, až to zlevní, protože místní to stejně nekoupí, protože to neznají". Takto pravidelně vyjídám v Kroměříži regál s mraženými humry zlevněnými na zlomek původní ceny.

Crumble je dobrý způsob, jak spotřebovat jablka blížící se ke konci svého životního cyklu. Libovolný počet jablek tedy zbavíme slupky, nakrájíme na kostky a hodíme na pánev s kusem másla a balením vanilkového cukru. Můžeme použít obyčejný hnědý nebo přidat pro vůni trochu whisky nebo jiného alkoholu, pokud vám nějaký bydlí v kuchyni. Přikryjeme pokličkou a necháme změknout. Rebarboru omyjeme, pokrájíme na kostky a přihodíme k jablkům. Správný poměr neexistuje. Jablka jsou sladší, rebarbora je kyselá, z toho vycházejte. Stačí opravdu pár minut (pro rebarboru ještě míň), aby se to nerozvařilo na kaši. Pozor na přeslazení, crumble je zajímavý díky kontrastu, vláčné dušené ovoce s kyselinkou a křupavá sladká drobenka.

Směs vyklopíme do vymaštěné mísy, posypeme drobenkou (zase přesný poměr ingrediencí nepoužívám, mám zhruba v oku, jak má vypadat) z másla, mouky a cukru. Můžeme přidat pár kapek citronu nebo citronové kůry. Strčíme do trouby a počkáme si, až zezlatoví. Můžeme navrch přidat par špetek hnědého cukru, aby se zkaramelizoval.

Je to rychlý pečený dezert, u nějž se nemusíte vůbec bát, že nevyběhne, nepropeče se nebo se nespálí. Syrový nebude díky tomu, že jablka dopředu trochu podusíte na pánvi.

Servírujeme teplé, klidně s vanilkovou zmrzlinou. Dožije-li se rána, je crumble taky výborný zastudena s bílým jogurtem.

Seznamte se, dokonalá lehká voňavá a křupavá sušenka s kousky hořké čokolády! My chocolate chip cookie...

Jorkšír má dnes rande. Má přijít na návštěvu neznámá paní se svojí psí slečnou. Rufuse jsme u této příležitosti celý večer drhli, stříhali a fénovali. Ve výsledku stejně vypadá jako Rufus, ale po vyndání třísek, suché trávy a jiných nezbytných doplňků je o poznání lehčí. Psí slečně můj přírodní jorkšír vadit nebude, ale její paničce možná ano. Snažím se najít výstavní modrou mašli a hedvábný obleček, co mi zbyl po bonitaci, ale zjišťuju, že už ho nejspíš sežraly myši. Tak té paní alespoň upeču něco ke kávě, abych vylepšila dojem. Za půl hodiny i s pečením lze zvládnout jedině sušenky. Takže...

Hrst mletých lískových oříšků

1+1/2 hrnku mouky

1 hrnek cukru, nejlépe hnědého

prášek do pečiva

vanilka

1 velké vejce nebo 2 malá

špetka soli

asi 100 g čokolády rozlámané na kousky

celá kostka másla

Nejdříve předehřejeme troubu a pak začneme klasicky u másla, které rošleháme s cukrem na vločky. Přidáme vejce, zase prošleháme, a začneme postupně přisypávat suché ingredience. Oříškovou moučku přidávám hlavně kvůli vůni, obejdete se i bez ní. Hotovým chocolate chips nevěřím, čokoládu s rostlinným tukem neuznávám, proto rozlámu na kousky tabulku pravé hořké čokolády. Mimochodem, poctivou čokoládu poznáte i podle toho, že taje, když ji držíte v ruce. Přidání rostlinného tuku teplotu, při níž čokoláda taje, zvyšuje.

Hotovou směs naházíme lžicí na plech a pečeme, dokud povrch nepopraská. Uhlazovat tvar jednotlivých sušenek je zbytečné, máslo se v teple rozteče a vytvoří přirozeně kulatou sušenku.

Další způsob, jak zkontrolovat, že jsou sušenky hotové, je strčit do nich prstem. Pokud se prst nepropadne a sušenka pruží, vyndáme plech z trouby, přesuneme sušenky na drátěnou podložku a necháme vychladnout. Křupat začnou až vychladnou. Z uvedeného množství ingrediencí jsem vytvořila 15 velkých sušenek.

Na závěr poznámka k množství másla. Odhaduju, že ho lze snížit o polovinu, ale výsledné sušenky budou méně křupavé. Bon apetit!

Včera jsem zase pekla. Kolikrát se nadchnu pro nějakou činnost a dělám ji tak dlouho, dokud mě to nepřestane bavit. Pak se k tomu dlouho nevrátím. Zdá se, že se moje aféra s cookies vyvíjí přesně podle tohoto scénáře. Měla bych se začít zajímat o to, jak udělat tento zlozvyk zdravějším…

½ kostky změklého másla

1 balení ricotty

hrst nasekaných mandlí

hrst dýňových semínek

1 citron

lžička prášku do pečiva

2 hrnky mouky

2 vejce

1 hrnek cukru

Začneme u másla s cukrem. Rozšleháme ho na vločky, pak začneme přidávat další ingredience po jedné, a pokaždé to důkladně prošleháme, nejdříve vejce, pak ricottu a vymačkaný citron, pak mouku. Nakonec vmícháme mandle a semínka, můžeme taky nastrouhat trochu citronové kury.

Směs po lžičkách naházíme na plech a pečeme na 180 stupních dozlatova.

Tomu se snad ani nedá říkat vaření, prošlehat pár věcí pohromadě je otázkou sotva 10 minut. Ještě poznámka na okraj. Tenhle recept je kompilací z různých kanadských stránek. V jejich podání se do citronových cookies s ricottou nepřidávají ani mandle, ani dýňová semínka, ale dvojitá dávka másla a cukru, a taky to ještě dorazí polevou. Tu už mi svědomí nedovolilo… Pokud ale použijete 1 celou kostku másla a 2 hrnky cukru, bude výsledek více křupavý. Moje cookies jsou vláčné.

Jsou dva důvody, proč za to stojí naučit se vyrábět domácí sušenky. Za prvé, můžeme ovlivnit, co do nich dáme, je to zdravější (a nemusíme se omezovat na nabídku v obchodech). No a za druhé, co si budeme povídat, komu by se chtělo jít v téhle vichřici nakupovat. Smíchat pár ingrediencí a zapnout troubu je pohodlnější. A jako bonus si tím hezky provoníte byt.

Ingredience:

2 unavené banány, rozmačkané vidličkou na kaši

hrst rozinek

2 vejce

0,5 lžičky sody

½ hrnku medu

vanilka nebo vanilkový cukr

hrnek mouky

sůl

3 hrnky ovesných vloček (já dnes smíchám napůl s jáhlovými vločkami)

½ kostky změklého másla

Postup je jednoduchý. Smíchat! Nejdříve "mokré" ingredience, pak k nim přidat ty suché. Vložit do předehřáté trouby a mezitím si udělat kafe.

Medovník domácí má vzniknout spojením medu, másla, cukru, mouky, vajiček, zakysané smetany a whisky, bez rostlinných tuků a vylepšovadel.

Na těsto: 2 polévkové lžíce medu, 0,5 lž sody, 10 dk másla, 3 hrnky mouky, 2 vejce, třetinka hrnku cukru

Na krém: cca 80 dk 20% zakysané smetany, hrnek nebo méně cukru, koňák nebo whisky

Med přivedeme ve vodní lázni téměř k varu a vzpěníme v něm sodu.

Já použila akátový.

V teplém medu rozpustíme máslo.

Ve zvláštní nádobě vyšleháme 2 vejce s cukrem a vlijeme je do medu s máslem. Přidáme mouku a zpracujeme těsto. Nechci radit, na kolik částí byste ho měli dělit, záleží na velikosti a tvaru formy, v níž budete hotový dort skládat. Jen je dobré vědět, že dokud je upečený plát teplý, má velmi plastickou strukturu a pokud by se vám zdál tlustý, lze ho podélně rozkrojit na dva tenší.

Těsto je velmi lepkavé. Může mít tak tekutou konzistenci, jak to mám na obrázku, můžete přidat trochu víc mouky, aby se lépe zpracovávalo. Každopádně nepočítejte s tím, že ho budete moci válet. V pečící formě ho budete muset roztáhnout/rozetřít nožem nebo prsty.

Pečeme na maximu relativně krátkou dobu. Můžeme některé pláty upéct do zlatova, jiné naopak mohou zůstat bledé, střídání vrstev vypadá hezčí. Jinak platí, že čím je upečené těsto bledší, tím je jemnější.

Pak už jen ušleháme tučnou studenou zakysanou smetanu s cukrem (nebo medem) podle chuti a nějakým aromatickým alkoholem, tentokrát jsem použila Tullamore Dew. Krému potřebujete hodně, těsto by mělo být ve výsledku prosáklé.

Promazaný dort necháme cca 3 hodiny v pokojové teplotě, pak přesuneme na noc do ledničky. Má dokonalou sladkokyselou chuť a lehkou strukturu. Bon apetit!

V zimě se ve W'ovi probouzí Kanaďan - a nejde jen o hokej. Tento sezónní výkyv se také projevuje v podobě brusinkové omáčky a skořicových šneků (cinnamon rolls). Loni se musel spokojit s hokejem. Touhle dobou jsme totiz jeste mrzli na stavbě, kde se nedalo ani topit. Byla to zajímavá zkušenost, díky níž jsem pochopila zásady správného oblékání do extrémních mrazů - a naučila se ovládat sbíječku. W však odvedl za rok fantastický kus práce a letos už mám k dispozici téměř zařízenou kuchyň s žulovou pracovní deskou, kde můžu experimentovat s těstem. Je to velice příjemná změna.

Novoroční ráno nastartoval Králík už o půl páté. Jindy bych se asi zrovna vracela z večírku. Letos kráčím do kuchyně. I to je příjemná změna. Čeká mě rok v roli ženy v domácnosti. Je to výzva. Aspoň se naučím péct! Když začnu teď hned, překvapím W receptem z jeho dětství.

Začínám malým podvodem, je přece pět ráno. Výrobu kynutého těsta přenechám domácí pekárně. Varování: když do ní dáte množství ingrediencí podle tohoto receptu, dopadnete jako já. Do té mé pekárny se totiž vejde max. 4 hrnky mouky.

Těsto: 5 hrnků mouky (mám po ruce jen polohrubou), 2 velká vejce, balení droždí (instantní Baker's Yeast), hrnek mléka, půl kostky másla (zkapalněného díky 30 vteřinám v mikrovlnce), půl hrnku cukru, vanilka, lžíčka soli. Nejdříve tekuté, pak suché ingredience, droždí až nakonec. Zmáčknout tlačítko Dough (1,5hod program) a můžu jít zase spát.

Tchýně mě ráno upozornila, že je lepší vmíchat do těsta mák. Chuťově nevím, ale vypadá to hezčí. Těsto pak rozpůlím, rozválím, potřu máslem, posypu rozinkami, skořící a hnědým cukrem, sroluju do cigára a nakrájím na kolečka.

Skořicové šneky před pečením.

Jednotlivé kousky vyskládáme do pečící nádoby a potřeme máslem. Přesněji rečeno...v másle by se měly téměř topit. Jinak si místo šneků upečete úhledné hokejové puky. Výsledek by rozhodně neměl být křupavý!

Pečeme dozlatova. Happy New Year!

Mám ho ráda, ale jen od maminky. Můj belgický přítel, který ho letos ochutnal poprvé, prohlásil, že nechápe, proč někdo vezme dobré maso a bude ho vařit tak dlouho, dokud se úplně nezničí. Nevím. Ale v rámci zachování kulturního dědictví dokumentuju matčin postup.

Krůtí křídla a hovězí kližku opláchneme, zalijeme studenou vodou a dáme vařit spolu s jednou neloupanou žlutou cibulí a jednou velkou mrkví. Chceme dosáhnout čirého vývaru, proto přivedeme hrnec k varu, odstraníme pěnu a následně stáhneme plamínek na minimum. Přidáme několik kuliček černého pepře a nového koření. S otevřenou pokličkou necháme velmi jemně probublávat 2 až 3 hodiny, celkové množství tekutiny by se mělo zredukovat na cca 1/3. Solíme až ke konci.

Maminka většinou nechává hrnec přes noc odstát někde v chladu, aby se přesvědčila, že se vývar zeželíruje. Někdo přidává želatinu. Maso se musí oddělit od kostí a zbavit kůže, naskládat do hlubokého talíře a zalít scezeným vývarem. Většinou se choloděc připravuje v zimě, proto ho stačí dát přes noc ven na mraz. Jinak na několik hodin do ledničky.

U nás se podává s pálivou ruskou hořčicí nebo křenem. Je to prý dobré s vodkou.

Dobrou chuť!